Ekonomika 

Podvojné účetnictví – prostředek k sestavení účetní závěrky

E-zena.cz on Facebook

Podvojné účetnictví má několik základních a zákonných funkcí. Poskytuje informace o finanční situaci podniků, jejich hospodaření a také prognózy do budoucnosti. Jeho výstupy slouží pro kontrolní orgány a státní správu, jako podklad pro vedení kontroly. Finálním krokem podvojného účetnictví je účetní závěrka, která spočívá v sestavení účetních výkazů. A o této účetní závěrce zmíníme pár slov.

Podvojné účetnictví – charakteristika jeho účetní závěrky

  • Účetní závěrka v rámci podvojného účetnictví, jak bylo řečeno, je jeden z jeho konečných kroků. Její přesnou definici naleznete zde.
  • Sestavení účetní závěrky za účetní období, nejpozději na konci kalendářního roku, je jednou z podmínek úplnosti účetnictví.
  • Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, tedy k datu uzavření účetních knih.
  • Sestavuje se v korunách českých a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících.
  • Účetní jednotky s celkovými aktivy nad deset miliard korun mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech.
  • Pro každou skupinu účetních jednotek existuje prováděcí předpis, který stanovuje, jak má být účetní závěrka zpracovaná a jaké informace by měla obsahovat.
  • Pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví je právním předpisem vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1999 Sb., o účetnictví.

Výkazy účetní závěrky

Rozvaha – Obsahuje majetek, závazky, ostatní aktiva a jiná pasiva.

Výkaz zisku a ztráty – Obsahuje náklady, výnosy a výsledek hospodaření.

Příloha závěrky – Doplňuje informace obsažené v rozvaze, výkaze zisku a ztráty nebo přehledu o peněžních tocích.

Přehled o peněžních tocích – Obsahuje přehled o pohybech peněžních prostředků v pokladně nebo na účtech.

Přehled o změnách vlastního kapitálu – Přehled analyzuje podrobně pohyby rozvahové položky vlastní kapitál.

Uživatelé účetní závěrky

Externí uživatelé – Zejména banky poskytující finanční produkty, finanční úřad, dodavatelé a odběratelé nebo subjekty poskytující dotace.

Interní uživatelé – Obvykle akcionáři, management nebo interní analytici.

Druhy účetní závěrky

Řádná – Jedná se o závěrku sestavenou k poslednímu dni účetního období.

Mimořádná – Jde o závěrku, která je sestavena na základě požadavků Zákona o účetnictví k jinému dni, než je poslední den účetního období.

Mezitímní – V tomto případě jde o závěrku, která je vyžadovaná zvláštními předpisy, sestavuje se v průběhu účetního období, nikoli k rozvahovému dni.

Pro jednotlivou účetní jednotku

Konsolidovaná – Závěrka, která slučuje závěrky jednotlivých účetních jednotek.

Náležitosti účetní závěrky

  • U právnických osob (např. u společnosti s.r.o.) název obchodní firmy nebo jméno a sídlo. U fyzických osob i bydliště, pokud je odlišné od sídla.
  • Identifikační číslo osoby a informaci o zápisu do veřejného rejstříku.
  • Právní forma účetní jednotky, případně informaci o tom, že je účetní jednotka v likvidaci.
  • Předmět podnikání účetní jednotky.
  • Rozvahový den, nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje.
  • Datum sestavení účetní závěrky, který je odlišný od okamžiku sestavení účetní závěrky.
  • U právnických osob podpisový záznam statutárního orgánu, u fyzických osob podpisový záznam dané osoby.

Sestavení účetní závěrky

V plném rozsahu – Jedná se většinou účetních jednotek, které mají povinnost ověřit účetní závěrku auditorem.

V zkráceném rozsahu – Obvykle se jedná o účetní jednotky, které nemají ze zákona povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Ve zkráceném rozsahu je vyžadováno méně údajů a menší členění účetní závěrky.

Závěrečné informace k účetní závěrce

  • Po sestavení účetní závěrky již není možné provádět zápisy do účetních knih.
  • Pro větší podniky splňující určitá kritéria platí povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Ten je vždy součástí Komory auditorů a o které se píše v tomto článku.
  • Pro osoby zapsané do veřejného rejstříku platí povinnost zveřejnit účetní závěrku.
  • Účetní závěrka musí být archivována po dobu 10 let od konce účetního období, kterého se týká.

Related posts